Tak a po věcech k zamyšlení přichází konečně zase něco praktického a trochu odlehčeného. Rozhodla jsem se vám ušetřit místo v batohu a dát dohromady seznam věcí, které vážně nepotřebujete na hory a budete je tahat úplně zbytečně. Dnes se zaměřím na kratší výlet, což znamená tak 1–3 dny a co nepotřebujete na delší výlety, o tom se rozepíšu zase příště.
20 věcí, které jsem se naučila za 20 let
Článek tohoto typu má na svém blogu téměř každý a ani já jsem nakonec neodolala a rozhodla se takový vydat. Třeba se v tom uvidíte, třeba to někomu pomůže a třeba se prostě jen nad některými věcmi pozastavíte a popřemýšlíte.
Ignorace jako nejlepší řešení
Jednak proto, že chráníte sami sebe před ostatními a před tím, aby vám ublížili a jednak přesně z opačného důvodu – ochrana ostatních před vámi.
Vážit si sebe sama
Tohle téma mě napadlo pár víkendů zpátky, kdy se mi stala jedna taková věc a já si řekla: AHA, tak tady je ta moje hranice. Tady je to místo, za které už nedovolím nikomu jít bez následků, protože si vážím sama sebe.
Ironie osudu…
No tak se zas jdu jednou vypovídat. Dneska o tom, jak dokáže být Vesmír někdy velmi ironický a o tom, jak už mi to přijde spíš vtipné, než cokoliv jiného.
Víra
Nikdo se mě nikdy nezeptal, jestli jsem věřící a přitom bych o tom tak ráda povídala. No a tak jsem se rozhodla o tom napsat 😀
10 000 kroků denně
Magická hranice 10 000 kroků denně. Jestli jste si koupili krokoměr, poctivě ji dodržujete a čekáte se svým tělem zázraky, tak vás musím zklamat, protože většinou to nestačí. Alespoň ne dlouhodobě. K čemu je tedy 10 000 kroků denně dobrých, kromě psychické pohody a snížení rizika kardiovaskulárních chorob? To se dozvíte v dnešním článku.
Ztráta sebe sama
Posledních pár dní jsem docela přemýšlela nad jednou věcí a potřebuju se z toho vypsat. Třeba je na tom někdo stejně jako já a pomůže mu to. Předem říkám, že tohle je proud mých myšlenek a ne připravovaný článek a podle toho to taky vypadá.
Změna vnitřní energie
Být vnitřně pořád stejný a čekat, že venku uvidíte změny, je hloupé, ta změna musí vycházet z vás samotných. Tak a teď se mnou bude polovina lidí souhlasit a ta druhá se do mě pustí, že přece není jejich vina, když se k nim ostatní chovají hnusně, využívají je, pomlouvají a já nevím, co všechno ještě. A já vám říkám, že to vaše vina je. A teď máte dvě možnosti. Buď si tohle dočtete a pochopíte nebo se alespoň pokusíte pochopit, což je dobrý začátek nebo zůstanete v pocitu oběti, které neustále někdo ubližuje a která se cítí špatně. Tak co si vyberete?