Pokud stejně jako já patříte do skupiny lidí, kteří nosí brýle, tak jste se jistě už s některými (a možná i se všemi) z těchto problému setkali a pokud jste z opačné strany a myslíte si, že se vás to netýká, dovolte mi vás vyvést z omylu. Máte na problémech, které nás obvykle nejvíce štvou větší podíl než si myslíte.

Hledej šmudlo

Pokud jste stejně slepí jako já a bez brýlí nebo kontaktních čoček prostě vidíte úplné prd, tak se vaše rána vypadají z 90 % asi tak, že se 5 minut snažíte vzpomenout si, kam jste ty brejle sakra večer položili, pak to vzdáte, prohmatáte celý pokoj, koupelnu, popřípadě i kuchyň a záchod, abyste nakonec zjistili, že vám v noci spadly za noční stolek. Pecka…

Wow, ty fakt nevidíš

Ať zvedne ruku ten, komu se tohle ještě nikdy nestalo. Pravděpodobně vás bude minimum a většině z nás se to naopak stává celkem pravidelně. Upřímně, po stopadesáté už máte v hlavě jenom myšlenku, co by se asi tak stalo, kdybyste handicapovanému člověku vzali vozík a řekli mu: Wow, ty fakt nechodíš.

Kolik ukazuju prstů?

Tak na tohle se dá říct jen jediné: My brejlouni pouze nevidíme ostře (více či méně – podle dioptrií), ale nejsme slepí.

Půjčíš mi je?

Eeeeh… No… Tak jo no, ale udělej mi flek na skle a urvu ti hlavu.

A to tě nebolí, když si dáváš kontaktní čočky?

Ne, protože nejsem idiot, abych se u toho píchla do oka. Nicméně, když je těch keců někdy už moc, tak bych nejradši do oka píchla toho dotyčného.

Fuj, to je nechutný, já bych si v životě do oka sáhnout nemohl/a

Tak zaprvé tě k tomu nikdo nenutí a za druhé, když je to tak nechutný, tak se nedívej, ne? Sama se potřebuju soustředit a ne poslouchat, jak odporné to je.

Upřímně věřím, že mám samé chápavé čtenáře, ale kdyby ne, tak pro jistotu říkám: Berte tenhle článek s nadsázkou. Má pobavit, ne pohoršit nebo naštvat. Hodně jsem jej zveličila a upřímně, když se mě někdo zeptá na něco ohledně brýlí nebo čoček, tak si o tom většinou ráda popovídám a poradím. A kdyby vás napadly ještě nějaké další problémy, neváhejte se o ně podělit v komentářích.