Víkend v Beskydech

Na tenhle víkend jsem se neskutečně těšila. Jedním z nejlepších způsobů, jak si dobít baterky, je pro mě totiž strávit pár dní mimo město. Navíc z toho čerpám ještě dneska, kdy sedím po práci, koukám, jak prší a pořád mám dobrou náladu.

Vyjeli jsme v sobotu ráno s tím, že jsme se ještě stavovali pro pejska, kterého jsme měli přes víkend na hlídání, z čehož já jsem byla naprosto nadšená, protože miluju psy a nutně psa potřebuju, ale bohužel to neprojde dřív, než budu bydlet sama. Vyzvedli jsme ho a nastala asi hodinová cesta do Beskyd, při které jsme se bavili u GPS, kde nás navigoval Pavel Liška.

Po příjezdu jsme vybalili, udělali vše potřebné, jako je pustit vodu, elektřinu atd. a pak, když začalo pršet, jsme všichni tři netuším jak usnuli. Asi po hodině jsme se probudili a šlo se na túru na Ivančenu a zpátky. Ivančena je mohyla, kolem jsou kamenné terasy a celé místo je opravdu krásné na odpočinek po cestě, jen musíte počítat s tím, že tam nebude úplně pusto prázdno. Kousek v lese je přírodní pramen na osvěžení.

Po cestě se nám podařilo vyděsit pár kolemjdoucích, když jsme byli v lese, jeden z nás v 5 metrech na stromě, nebylo nás vidět a náš zadýchaný stafordšírský bulteriér začal chrochtat víc, než je normální. Vzhledem k tomu, že teď je mnoho informací o přemnožení divokých prasat, nedivím se, že se lekli. My jsme měli naopak trochu strach, aby nám ho nějaký magor nezastřelil kvůli odměně, která je teď za divočáka slibovaná.

Po nějakých 8 kilometrech, kdy už jsme byli skoro doma nastalo „velké drama“, když Dozzy i přesto, že byl na stopovacím vodítku, vběhl v chatovišti na cizí pozemek a porval se se psem 2x větším. Nic se nestalo ani jednomu a nejhůř jsem dopadla já, když jsem se šokem rozbrečela. Večer se odehrálo  drama č. 2, když začalo bouřit. Dozzy se klepal strachy a nemohl se rozhodnout, jestli chce být vevnitř nebo jít ven. Když jsme šli spát, samozřejmě si vybral jedinou postel, kam jsme nechtěli, aby šel.

V noci jsem podle jeho chrápání přesně poznala, kde spí a asi už je vám teda jasné, že jsem se moc nevyspala. Ráno mě probudila nejdříve bomba na nohy a pak psí hlava. Neděle probíhala celkem v poklidu, šli jsme na kratší procházku, pobalili věci a pak jeli domů. A přesto,že jsem se nevyspala, Dozzy se na mě 3x urazil (Za to, že jsem mu uhnula, když mi chtěl olíznout obličej, za to, že jsem ho shodila z postele a za to, že jsem si dovolila ho osprchovat od bláta.) a něco mě bodlo do nohy tak, že tam mám flek ještě teď, tak bych si to zopakovala znova a znova a znova, protože pozitiva a zážitky to všechno stejně vždycky převáží. A jak dobíjíte baterky vy?

Doporučené

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *